
FUCKUP NIGHT
Celosvětově velmi oblíbený večerní formát, v němž o svých selháních a neúspěších s nadhledem a humorem vyprávějí úspěšní lidé.
Smyslem akce je ukázat, že selhání patří k životu a podnikání, a není třeba se toho bát. I těm nejúspěšnějším se selhání můžou dokonce opakovat. Důležité je z nich se poučit, vstát a jít dál.
moderuje

na koho se těšit

KULT / Decibar

Nonstop Eufrat/ Vytěženej kraj

BIG BOY

Cocuma
Program
- 19:00 - 19:20
 - Příběh o selhání No. 1
 - "V životě se mi toho nepovedlo strašně moc..."
 - 
                            
Řečník:
Honza Kvasnička 
- 19:20 - 19:40
 - Příběh o selhání No. 2
 - "Už moje narození byl fuckup. Přiškrtili mě pupeční šňůrou."
 - 
                            
Řečník:
Veronika Bendová 
- 19:40 - 20:00
 - Příběh o selhání No. 3
 - "Podnikání mě vytáhlo z jednoho mého obrovského průšvihu."
 - 
                            
Řečník:
Alexandr Koníček 
- 20:00 - 20:20
 - Příběh o selhání No. 4
 - "Dřív jsem měl strach z faktur a z pověsti. Dnes je pro mě důležitější být dobrým a svobodným člověkem."
 - 
                            
Řečník:
Petr Skondrojanis 
                
                        Honza Kvasnička                    
                    
                                        
                        ředitel Kulturního střediska v Ústí nad Labem, divadelní producent, jednatel společnosti Decibaru                    
                                        
                        Většinu života jedu paralelně dvě profesní dráhy. Snažím se oživovat kulturní nabídku v Ústí nad Labem a vedle toho dělám nějaký business. Jednak proto, že se kulturou člověk těžko uživí a jednak i pro vnitřní balanc. Jsou to dva rozdílné světy a každý mi umožňuje trochu jiný typ seberealizace. Založil jsem divadelní festival KULT, provozoval jsem hudební klub Circus nebo sportovní rekreační středisko na Berounce. Dělal jsem marketingové a sociologické průzkumy, prodával jsem technologie s čárovým kódem nebo jsem vyvinul zařízení na inventury v barech Decibar. Momentálně mě nejvíc zaměstnává role divadelního producenta a prodej zařízení Decibar.                     
                                    
                
                        Veronika Bendová                    
                    
                                        
                        Spisovatelka, v současnosti pracuje v Muzeu paměti XX. století                    
                                        
                        Veronika Bendová se narodila v roce 1974 v Praze. Při porodu byla přiškrcena pupeční šňůrou a od té doby byla problémové dítě. Na gymnáziu propadla, šťastnou shodou náhod vystudovala scenáristiku a dramaturgii na FAMU. Chtěla žít bohémským životem, povalovat se po kavárnách a hovořit o literatuře, ale místo toho se vdala, porodila postupně pět dětí, které jsou všechny chytřejší než ona, strávila celkem dvacet let na mateřské a v domácnosti a mezitím byla krátce zaměstnaná jako úřednice. Z protekce vydala dvě knihy v nakladatelství svého bývalého spolužáka, Nonstop Eufrat (2012) a Vytěženej kraj (2019), která byla nominovaná na Magnesii Literu v kategorii próza. Příležitostně publikuje povídky. Žije v Praze, ale krajinou jejího srdce jsou severní Čechy, zejména České středohoří a Ústecko. V současné době pracuje v Muzeu paměti XX. století, ačkoli si prakticky nic nepamatuje.                     
                                    
                
                        Alexandr Koníček                    
                    
                                        
                        zakladatel BIG BOY                    
                                        
                
                        Petr Skondrojanis                    
                    
                                        
                        zakladatel Cocuma, HR Performer                    
                                        
                        Jsem v personalistice přes 25 let. Po celou dobu pracuju na dodavatelské straně řeky a při práci mě vždy zajímaly tři věci a) smysl toho, co dělám, b) vzájemný respekt a za c) profesionalita. Říkám, že jsem humanocentrista, protože pracuju pro lidi. Lidi, jejich potřeby, jejich vnímaní a vztahy stavím do popředí všeho, co dělám. Každý máme klady a zápory, každý děláme chyby a každý jsme originál a ta rozmanitost je na tom nejzajímavější. V současnosti nejvíc času věnuju firemním kulturám a baví mě, že potkávám spoustu skvělých firem a spoustu šikovných lidi, co mají chuť vytvářet ve své práci přidanou hodnotu. Svět je víc v pořádku, než se zdá na první pohled. A za volantem 50 let starého austin mini cooperu je i dopravní zácpa zážitek.